Cestovatelská výzva: Pojďme být na cestách přítomní!

8 komentářů


Cestování jsem vždycky vnímala jako privilegium. Spousta lidí nemůže cestovat kvůli tomu, do jaké země a podmínek se narodili, jiní nemají dost peněz, některým nepřeje zdraví a spousta dalších má milión dalších důvodů. To, že jsem v těch pár procentech lidí, kteří mají tu možnost cestovat po naší úžasné planetě a poznávat cizí země, ekosystémy a kultury, je obrovská výsada. A já jsem za ni neskonale vděčná. Cestování pro mě vždycky bylo dobrodružství, útěk z každodenní rutiny, zkoušení nových věcí a poznávání sebe sama. Hlavním cestovatelským pocitem bylo vždycky "tady a teď." Kde jinde, než na cestách by člověk měl prožívat každou chvilku, vychutnávat tu nádheru, kterou má kolem sebe na plné doušky a nepřemýšlet nad všemi těmi starostmi, které nás v běžném životě tíží. Asi nám to ale není dáno. Nevím, jak to vnímáte vy, ale já už delší dobu pozoruju, že je okolo mě něco špatně, že se opravdu dobrovolně okrádáme o to nejcenější, co máme - reálné zážitky. Netýká se to jen cestování, ale u toho mě to bolí a do očí bije nejvíc.


Číst dál »

200 malovaných dveří Madeiry

2 komentářů

Je tomu už šest let, co se José Maria Montero procházel starou čtvrtí Funchalu, hlavního města portugalské Madeiry. Opuštěné obchody, zpustošené domy bez majitelů a nevlídná atmosféra města duchů na něj ten den tak zvláštně zapůsobili, že mu vnukli nápad. Nápad, který se proměnil v naprosto výjimečný umělecký projekt - artE pORtas abErtas.



Číst dál »

Japonsko: Hedvábné tajemství vesničky Ogimači

1 komentářů

Víte, z čeho se vyrábí tradiční japonské kimono? Jasně, z hedvábí. Ale víte, z čeho se vyrábí hedvábí? Z kukel nočního motýla bource morušového. Vypěstovat takového bource ale není jen tak, housenky musí během 30 dnů, po kterých se zakuklí, nabrat až 9 000 krát větší hmotnost a na výrobu jednoho kimona je potřeba hedvábí z 2100 housenek. Takovýto náročný proces už zaměstná pořádnou bandu lidí a zabere hodně prostoru, a tak Japonci vymysleli prostorné domy gasšo-zukuri. Z těch potom v údolí řeky Šo vznikaly celé vesnice specializující se na pěstování těchto hedvábných kukel a do jedné z nich, vesničky Ogimači, jsme se vydali na výlet.



Číst dál »

Jak se sushi train zvrhl v gastronomické orgie

1 komentářů

Po nabitém dnu stráveném v Kanazawě, úžasném méně známém městě gejší a samurajů, nám pořádně vyhládlo. Protože už to jsou téměř tři dny, co jsme měli naposledy sushi (a to je v Japonsku opravdu na pováženou), dnešní večeře je jasná. Pátráme na TripAdvisoru po nejlepším poměru ceny a kvality a necháme tento požadavek chvíli pochroustat v mobilu, který nám za chvíli vyplivuje jednoznačný výsledek - Morimorizushi! A tak se poprvé dostáváme do speciálního typu sushi restaurace, známé jako kaitenzushi, sushi go round, conveyor belt sushi, sushi train nebo prostě sushi vláček. Lepší místo, kde zažít toto gastronomické poprvé bychom těžko hledali. Tak pojďte taky ochutnat!



Číst dál »

Kanazawa - skrytý klenot Japonska

2 komentářů


Japonsko nás vždy fascinovalo hlavně svou tradiční kulturou, uměním a úchvatnými legendami. Ochutnat jako turista tyto klasické hodnoty v dnešním uspěchaném Japonsku plném prodejních automatů, svištících rychlovlaků a cosplay převleků, není ale tak jednoduché. Nám se to povedlo - svůj japonský sen jsme si splnili v Kanazawě, méně proflánutém městě vzdáleném 400 km od Tokia, které je známé především díky samurajům, gejšám a nádherné zahradě. Kanazawa je takový skrytý klenot Japonska, které v našem žebříčku japonských měst převálcovalo i takové velikány jako je Kjóto nebo Tokio.


Číst dál »

Krásy Dorsetu: Old Harry Rocks a Durdle Door

2 komentářů

Návštěva je vždycky super záminka k výletu, a tak když za námi na jaře dorazil brácha s přítelkyní, neváhali jsme a vyrazili poznat zase další kousek Anglie. Nejlepším způsobem je tu pro nás rozhodně auto, protože ale nemáme vlastní, musíme vždycky zamířit do půjčovny. Jednodenní pronájem auta vyjde kolem 50 liber včetně pojištění, což se děleno čtyřma rovná hodně muziky za málo peněz. Cestování autem člověku nabízí kromě svobody obrovskou úsporu času a možnost za jeden den vidět spoustu míst, na které se autobusem prostě nedostanete. Rozhodně ne za jeden den. A tak se vždycky snažíme chytit příležitost za pačesy a čas od času vyrazit na malý road trip po Velké Británii. Bristol má k těmto průzkumům naprosto ideální polohu, kdy se dá do dvou hodin do všech směrů vymyslet nekonečně mnoho výletů. Kam jsme tedy vyrazili tentokrát?


Číst dál »

Japonsko: Mijadžima - ostrov šintoistických bohů

0 komentářů

Podle staré šintoistické legendy měl bůh moří a bouří Susano-o-no Mikoto tři dcery. Této trojici mořských bohyň byl zasvěcen chrám Icukušima na ostrově Mijadžima. Tento nádherný ostrov, na kterém japonské bohyně stále žijí, je posvátnou půdou, na kterou bylo dříve zákazáno vstoupit, a tak tu byl vybudován unikátní oranžový chrám vznášející se na mořské hladině. Ten stojí asi jen hodinu cesty od Hirošimy, a tak by byl cestovatelský hřích se sem nepodívat. A to bychom si vážně neodpustili. 


Číst dál »

10 věcí, které nesnáším na životě v Anglii

17 komentářů

Po publikování článku 10 věcí, které miluji na životě v Anglii se na blogu roztrhla bouřlivá diskuze, kde jsem se o sobě dozvěděla spoustu zajímavých věcí. Jsem naivní, nosím růžové brýle, měla bych dospět a pořídit si děti i s hypotékou, spletla jsem si zemi, jsem úplně mimo a podle některých jsem dokonce u psaní článku "fajčila marihuanu". Protože nic na světě není černobílé, tady máte slibovaný článek o věcech, které mě na životě v Anglii pěkně serou. Tentokrát bych ráda předem upozornila, že nepíšu o tom, jaký je život v Anglii obecně, ale o mých zkušenostech a mých pocitech. Na další bouřlivou diskuzi se ale těším už teď :-). Tak jdeme na to.




Číst dál »