Otřesený Christchurch

         Nádherné historické město plné impozantních novogotických budov, slavný velikán mezi zélandskými budovami - ChristChurch katedrála, malebné Victoria square a spousta pitoreskních uliček, kterými projíždí restaurované tramvaje… Tak vypadalo hlavní a největší město Jižního ostrova, Christchurch, než se tu 22. února 2011 ve 12 hodin a 51 minut zatřásla země. Vybudovat Christchurch trvalo mnoha generacím 160 let, tomuto zemětřesení stačilo 24 sekund na to, aby ho zničilo…


                Návštěva Christchurche byla jedním z výletů, které jsem byla rozhodnutá absolvovat i přes odrazování mnoha lidí, kteří mi tvrdili, že je to jen hromada ruin a velké staveniště. Já jsem ale cestovatel, který ví, že zážitek nemusí být vždy pozitivní, hlavně když je silný, a tak pro mě návštěva města zničeného nedávným zemětřesením byla jasná věc. Nový Zéland leží v místě, kde se stýkají dvě tektonické desky, zemětřesení jsou tu tedy celkem běžnou záležitostí. Každý rok jich tu vznikne okolo 14 tisíc, z toho ale jen zhruba 150 místní obyvatelé pocítí a těch ničivých s následkem škod bývá „jen“ okolo desíti. Město Christchurch leží v oblasti, která je obzvláště tektonicky činná a přímo pod městem se nachází zemský zlom (to se ale zjistilo až v roce 2010), obyvatelé jsou tu na občasná menší či větší zemětřesení v rámci možností tedy zvyklý. Nikdo ale nečekal otřesy půdy tak silné a ničivé, jako přišly v roce 2011. V tomto případě bylo totiž epicentrum těsně pod povrchem a tak zemětřesení o síle 6,3 Richterovy škály malebné historické centrum naprosto zničilo a během necelé půlminuty si vyžádalo 185 lidských životů.



 

                Už jen projížďka tímto městem je silným a pro řidiče ne zrovna dvakrát příjemným zážitkem. Je to, jak když se u nás opravuje nějaká silnice, akorát asi pětkrát horší a ty silnice se tu opravují v centru prakticky všechny. Zélanďané mají ještě takovou zvláštní úchylku v nadměrném používání oranžových kuželů (kolem 30 cm díry jsou jich schopni vyskládat deset) a tak se dá dopravní situace v Christchurchi označit jen jedním slovem – CHAOS !!! 




          Každý okamžik, který jsme následně při prohlídce města strávili působil jako přehnaně realistická reklama na zemětřesení. Kam se podíváte rozbourané budovy, děravé a rozpraskané silnice a chodníky, zavřené restaurace a bary, prázdné obchody. Všude zátarasy, ploty, výstražné značky, zákazy vstupu, omezení rychlosti, upozornění a varování. Problém nejsou jen rozbourané a zřícené budovy, ale ještě větší procento je tu těch, kterým na první pohled nic není, ale jejich statika je tak narušená, že je životu nebezpečné do nich vstoupit. Najdete tu tak ještě nedávno populární kavárny, hospody, obchůdky, výškové kancelářské budovy či sídla velkých firem, do kterých se už nikdy nikdo nepodívá. Aby toho nebylo málo, v letech 2012 a 2013 postihlo Christchurch ještě několik zemětřesení, která i když nebyla tak ničivá, současné situaci ve městě moc nepomohla.




          Věcí, která mě ale na tomto bezútěšném místě dostala nejvíc, byla snaha místních i přes tragickou realitu udělat Christchurch krásným a v rámci možností co nejpříjemnějším místem k životu. A tak v tomto městě plném prašných ruin a šedých rozpadajících se budov najdete obrázky z plastových čtverečků na plotech, buddhistické modlitební vlaječky, spoustu květin a různých uměleckých či designových projektů a plné zdi street artu. Fantazii se meze nekladou :)








          Velmi zajímavým projektem pomáhajícím obyvatelům Christchurche překonat následky zemětřesení, je nákupní středisko Re:Start. Protože obchodní centrum ničivému zemětřesení naprosto podlehlo a výstavba nových budov bude trvat příliš dlouho, bylo potřeba najít způsob, jak tomuto velkému městu (356 000 obyvatel) zajistit potřebné služby. A tak v samotném centru zničeného města vyrostlo kuriózní architektonické dílo -  nákupní středisko postavené z dopravních kontejnerů používaných na nákladních lodích. V kontejnerech nejrůznějších barev tak najdete banky, knihkupectví, potraviny, kavárny a nejrůznější butiky a obchůdky.




          Na závěr jsme navštívili jedno z mála turistických míst, které tady zůstalo zemětřesením téměř nepostižené - Cantenburské muzeum a přiléhající botanickou zahradu. V jejím areálu najdete skleníky, záhony růží a tulipánů, skalničky, vodní zahrady, kašnu s paví fontánou, anglické trávníky i zalesněné plochy - většinu z toho na podzim až tak moc neoceníte, ale atmosféra padajícího listí okolo protékající řeky Avon, měla taky své kouzlo. 





            Jakožto milovníci muzeí (a že jsme jich tu už prošli!), jsme si samozřejmě nenechali ujít zajímavé expozice uvnitř muzea Cantenbery. To bylo založeno už v roce 1868 geologem Juliusem von Haastem a v jeho archívech se nacházejí cenné výzkumy a stálé sbírky o výzkumu Antarktidy, tradiční maorské společnosti a můžete si tu mimo jiné prohlédnout i kostru vyhynulého ptáka Moa.




           Co nás hodně zaujalo a utvrdilo v tom, že kiwáci jsou někdy vážně trochu divní, byla výstava Paua shell house. Tedy kompletní detailní rekonstrukce domu ve městě Bluff, který jeden pár zvláštních důchodců celý zevnitř i z venku ozdobil Paua mušlemi. Mušle ale byly asi to jediné hezké v celém interiéru, jinak to byla neskutečná sbírka cetek a kýčovitých nevkusných umělých kytek, vycpaných zvířat s korály na krku, atd... Tento starý pár se díky tomuto domu stal novozélandskou celebritou, natáčeli se s nimi reportáže, rozhovory a dokonce hráli v reklamě. Fakt až chlípně nevkusný ... a prostě divný :)





          Jedna expozice byla také věnovaná právě onomu ničivému zemětřesení z února 2011. Její součástí byla výstava fotografií, z nichž bych se s vámi ráda o některé podělila. Myslím, že tuto tragickou událost a její důsledky vystihují lépe než tisíce slov...














0 komentářů: