Sci-fi designový a módní Soul

    
     Po všech těch královských palácích, tradiční korejské architektuře, muzeích a historii vám v posledním článku o mé návštěvě Soulu přináším pohled na obrácenou stranu této jihokorejské metropole. Jaký je dnešní Soul? Plný technologie, mrakodrapů, nákupních center, designu a módy. Občas jsem si tu připadala, jako v nějakém futuristickém sci-fi filmu a čekala, kdy potkám létající vlak či místo prodavačky v obchodě robota.



   Soul je supermoderní město. Blýskající mrakodrapy se tu tyčí na každem kroku do závratných výšin, upravení byznysmeni (doladění BB krémem) pochodují mezi jejich vchody jako vojáci a mobily a tablety jsou tu přirostlé k rukou všem generací - od malých batolat až po křehké stařenky. Takže se tu samozřejmě mně, buranské Brňačce, stalo pár vtipných faux-pas :). Když pominu různé automatické systémy otevírání a protáčení dvěří, několik zabloudění ve velkých budovách či ultramoderní zážitky z toalet, tak se mi pěkná storka přihodila například v jedné kavárně. U pultu jsem si normálně objednala kapučíno take away, zaplatila a najednou mi slečna podává do ruky jakýsi hrající tablet. Nechápavě na ni koukám a třikrát se ptám, co to je a tvářím se, že to nechci, než mi to druhá vysvětlí anglicky - to je přece "waiting console"! Co je na tom divnýho? Takže si jdu s touto hračkou, na které můžu sledovat různá videa, sednout, ale než stačím zjistit, který čudlík, co ovládá, tak to začne celé blikat a vybrovat a na displeji svítí: "Your coffee is ready!". Tak si jdu celá vykulená pro kávu a odevzdávám čekající konzoli číslo 15 zpět slečně baristce. To jsou teda věci!




Samsung D-Light 

 
  Pokud chcete ochutnat trochu korejské technologie, kam zavítat jinam než do Samsung D-Light. V této budově probíhá neustálá výstava nejnovějších produktů světoznámého korejského výrobce Samsung Electronics. Je to vlastně taková obrovská třípatrová reklama plná zajímavých místností, aplikací a věciček, které si můžete vyzkoušet. Od nejnovějších foťáků, tabletů, mobilů na solární pohon, UHD televize či pohyblivých stěn. Také si tu můžete vyzkoušet život v Smart Home, kde má v sobě nějakou chytrou aplikaci každý kus nábytku a vybavení a spoustu, spoustu dalšího. Tyto půlroku staré technologie jsou už teď samozřejmě zastarlé, takže dnes tam najdete zase něco úplně jiného.





Dongdaemun design plaza


   Moc zajímavým místem, které ale leží dál od centra, je Dongdaemun design plaza. Tuto architektonickou krásku má na svědomí britsko-irácký architekt Zaha Hadid a korejské studio Samoo. Tento obrovský komplex je centrem korejských designerů ve všech možných směrech - od módy, přes nábytek až po věci denní potřeby. Prostory nabízejí také spoustu rozlehlých výstavních hal a workshopů podporujících mezinárodní výměnu informací a inspirace při tvorbě krásných stylových věcí. prostě nádherné místo plné krásy od nějvtěšího měřítka až po to nejmenší. Procházení se po areálu této budovy připomínající obrovskou vesmírnou ufo loď byla vážně pecka, stejně tak potom prolézání jejího interiéru, kde jsem nakukovala do nejrůznějších designérských obchůdků, dílniček a show roomů. 






Výstava o životě a díle Coco Chanel  


   Při bloudění chodbami a nekonečnými točitými schody této oválné architektonické bytosti jsem narazila na konec (nebo začátek) dlouhé fronty. Čekalo v ní asi sto mladých vystylovaných Korejek, některé se svými partnery a po chvíli jsem se dozvěděla, že se tu čeká na luxusní výstavu o módě a inspiraci Coco Chanel. Výstava je zadarmo, ale musí se vystát tato fronta, protože je o ni obrovský zájem. Znělo to zajímavě a nadšené, nedočkavé Korejky mě přesvědčily, že toto si nesmím nechat ujít. To jsem ještě netušila, jaká posedlost Paříží a francouzskou módou v Koreji vládne, až později jsem si začala všímat francouzských nápisů a symbolů Eiffelovky snad všude - od triček, broží, náušnic, hrníčků až po styl oblečení, na kterém je inspirace Paříží opravdu citelně znát. 


    Samotná výstava s názvem Culture Chanel potom za čekání ve frontě rozhodně stála. Rozlehlá hala byla celá ponořená ve tmě a na schodových platformách tu byly nainstalované skleněné vytrínky osvětlené malými lampičkami. Výstava mě provedla životem Coco Chanel, kdy každá jeho epizoda byla vztažena k jejímu dílu a jeho inspiraci. Na konci každé životní kapitoly byla potom nádherná vytrážová skříň s reálnými modely, které na základě předešlých zkušeností a zážitků pod rukoo této umělkyně vznikly. Pokud by vás zajímalo víc, tato výstava má moc pěkné webovky http://culture.chanel.com. Dokonce jsem dostala zdarma nádhernou tlustou knížku s obrázky a podrobným popisem, a já trubka ji nechala na jednom z ultra moderních záchodů! achjo :/ 







Olympijský park

   
 Poslední den jsem podnikla delší vyjížďku, kdy jsem se krásně projela soulským metrem déle než hodinu až k Olympijskému parku. Toto místo bylo dějištěm Olympijských her v roce, kdy jsem se narodila, tedy 1988. Bohužel jsem trochu neodhadla vzálenosti, a tak než jsem se od zastávky vůbec k parku dostala, byla jsem tak unavená a ze suchého horka uvařená, že jsem neměla sílu ho pořádně prošmejdit. Areál je to totiž obrovský, takže i při plné síle by moje šance na jeho podrobný průzkum nebyly valné.




Parkrio jamsil

    
Po cestě k Olympijskému parku mě naprosto dostalo monstrózní sídliště Parkrio jamsil, kde na pár desítkách metrů čtverečních bydlí statisíce lidí. A my našim panelákům říkáme králíkárny, těžko pak hledat slova na tohle, to jen ve výtahu si může člověk schrupnout než dojede do vrchního bytu!



Royal Culture Festival   


 Jako rozloučení se Soulem jsem večer po setmění zašla na světelnou projekci v rámci Royal Culture Festival, který se tu v době mého pobytu zrovna konal. celé hlavní náměstí bylo krásně osvětlené a fontánky v kašnách si s barvičkami krásně hrály. Na hlavní bránu paláce Gyeongbokgung potom byla promítaná peckovní projekce, tzv. media facade. 





     Moc pěkná tečka. Díky Soule za tvou pohostinost a skvělé zážitky, teď už ale po roce zpátky domů, do České Republiky (zní to jaksi divně, skoro cize). Jaký byl náš návrat domů? Co nás překvapilo a jak jsem zvládli nejtěžší část cestování? Na to se můžete těšit v příštím článku...

0 komentářů: