Náš život v Anglii: Pronájem vlastního bytu

Jupí! Konečně jsme se dočkali a máme v pronájmu náš vlastní britský byt! Jsme tu sami, nikdo nás tu neruší a můžeme si tu všechno pěkně zařídit po svém. Rádi bychom tedy sdíleli náš příběh a zkušenosti a ukázali vám, že to jde i tady v Anglii.


Většina lidí, které tady v Anglii známe, žije v pronajatém pokoji ve sdíleném domě (share house). To znamená, že majitel pronajímá jednotlivé pokoje různým lidem či párům, kteří potom sdílí společné prostory. Druhou variantou je, že majitel pronajímá jen jeden pokoj a jeho obyvatelé pak sdílí dům s ním. My jsme v těchto jednopokojových pronájmech strávili poslední dva roky v různých koutech světa a pomalu, ale jistě toho začínali mít dost. Jak by bylo super mít svůj vlastní byt, kde by nikdo neotravoval, nenadával nám, že někde něco není uklizené nebo že děláme randál! Jenže v zahraničí to není tak úplně jednoduché a tuplem tady v Anglii, kde kolem fenoménu pronájmu vlastního bytu krouží takové fámy, že se to zdá pro krátkodobější imigranty jako nedosažitelný sen. A tak tu spousta lidí žije v malých pokojích v domech plných cizích lidí a platí kolikrát stejné nebo větší peníze, jako my za vlastní byteček. Co je k pronájmu vlastního bytu v UK potřeba a jak to všechno probíhá? Pojďme to vzít pěkně od začátku!

Bristol - Totterdown, foto: flickr.com

Za tři týdny se stěhujete!


Prvotní nadšení z našeho pronajatého pokojíčku na St. Michales Hill začalo pomalu opadávat v přímé úměře se zvyšující se divností a otravností našeho domácího, Andrewa. Začalo to peskováním za okamžitě neumyté hrníčky a kapky na dřezu, pokračovalo to větráním a nepříjemnými poznámkami o smradu pokaždé, když jsme si vařili jídlo (to se totiž mezi Brity moc nenosí) a došlo to až do fáze, kdy Andrew odpoledne seřval Toma za to, že ho v noci vzbudilo vrznutí dveří na záchod a kvůli tomu měl dneska v práci hrozný den. Bylo jasno - musíme si najít nový byt! A nejlépe takový, kde budeme konečně jen sami dva. Věděli jsme ale, že martirium shánění nového bytu v Bristolu není vůbec jednoduché, a tak jsme se rozhodli tento krok odsunout na konec léta. To jsme se ale přepočítali. Jednoho květnového dne jsme totiž přišli domů a Andrew nám oznámil, že se bude celý dům rekonstruovat a máme tři týdny na to si najít nové bydlení! No, tak to pěkně díky! 

foto: thetab.com

Jak najít svůj vysněný byt ve Velké Británii


Byli jsme tedy bez milosti vhozeni do divoké džungle "flat hunting" v Bristolu. Optimální doba na shánění slušného bytu v takto rušném a populárním městě jsou minimálně dva měsíce. My měli tři týdny, respektive dva něco najít a týden na všechny formality a stěhování. V Bristolu je stále okolo 14 tisíc lidí čekajících na uvolnění se nějakého cenově dostupného bydlení, další tisíce rezignovaných lidí žije v bytech s otřesnou úrovní a ceny nemovitostí a nájmů neustále rostou do závratných výšin. Taková je saň za život v tak lukrativním městě, jako je Bristol. Začali jsme tedy hledat a současně rychle zjišťovat, že to nebude vůbec tak easy, jak jsme si mysleli. Podrobné prohlížení internetových portálů s nabídkou bytů k pronájmu se stalo naším každodenním programem.  Velmi rychle jsme také zjistili, že ty nejlepší byty jsou pryč v rámci několika hodin po nahození na web a nechat si po prohlídce týden na rozmyšlenou je luxus, který si v Bristolu nemůžeme dovolit. Konkurence je tu obrovská a tak jde často opravdu o minuty. Tyto portály se nám osvědčili jako nejlepší zdroje hledání bytů:


Bristol z ptačí perspektivy, foto: bristolpost.co.uk

Bez agentury to nepůjde


Sehnat pokoj bez agentury se ještě jakž takž dá, při podnájmu celého bytu se už ale agentuře nevyhnete (a pokud ano - je to krajně podezřelé a nebezpečné!). S příchodem agentur na scénu potom začíná ta pravá realitní bitva! Byli jsme na několika prohlídkách, které nás rychle přesvědčili, že velká agentura rovná se často neseriózní a nelidské jednání, šíleně nastřelené ceny a milion nesmyslných podmínek. Na jednu schůzku se realitní makléř bez omluvy ani nedostavil, jindy jsme byli makléřkou zavedeni do bytu, kde nám ve dveřích starý smradlavý Francouz oznámil, že má uvnitř takový bordel, že není dobrý nápad se tam dneska vůbec chodit dívat a při dalším bytu, který jsme se už rozhodli vzít, po nás chtěli okamžité zaplacení kartou přes telefon bez jakéhokoliv dojednání podrobností. Tak takhle teda ne! Jenže, co teď? Měli jsme za sebou spoustu otřesných prohlídek, ceny seriózních bytů byly často dvakrát vyšší než jsme původně počítali a do odstěhování se z našeho současného bydlení nám zbývalo pouhých deset dnů. K tomu ještě většina agentur chtěla doložit spoustu referencí, složit nelidskou kauci a mít svého anglického ručitele (o což asi kolegu v práci jen tak nepožádáte). Začali jsme pomalu a jistě podléhat panice. Když už jsme v zoufalství začali plánovat provizorní stěhování do nějakého hostelu, narazili jsme na nenápadnou nabídku od malinké agentury Bristol City Lets

Foto: huffingpost.co.uk

Bydlíme!


Inzerát nevypadal na první pohled nějak úžasně, malé studio v městské čvrti Redfield (20 min od centra) bylo ale v naší cenové relaci a vypadalo v rámci možností slušně. Rozhodli jsme se to tedy vyzkoušet a domluvili si prohlídku ještě na ten den odpoledne. Markantní rozdíl mezi velkou a malou agenturou byl znát hned v první minutě. Na schůzku totiž přijel přímo majitel agentury, který nás s vrtačkou v ruce pustil dovnitř a ukázal nám byt, ve kterém probíhala rekonstrukce v plném proudu. Teprve před týdnem ho totiž koupili od bývalého majitele a než ho předají novým nájemníkům, chtějí ho dát pořádně do kupy. Nová výmalba, koberce, kachličkové obložení a podlahy v kuchyni i koupelně, úchytky na skříňky, nová sprcha, nová okna a spoustu dalšího. Půlku z toho dělá přímo sám majitel agentury, který nám hned ukazuje vzorky koberců a ptá se, která barva by se nám líbila. Byteček je malinký, má ale samostatnou kuchyň a koupelnu, částečně oddělenou ložnici, topení a krásný výhled na Bristol. Když se navíc dozvídáme, že agentura nevyžaduje ručitele a kauce je jen výše jednoho nájmu, začíná být jasno.  Raději si ale necháváme čas na rozmyšlenou do dalšího rána (musíme se ale ozvat do 9:00, kdy má už přijít další zájemce). Nakonec voláme hned večer - bereme to! Po zkušenostech uplynulých dvou a půl týdne víme, že nic lepšího neseženeme (rozhodně ne teď) a že kombinace kvality bytu, ceny a lokace je na Bristol naprosto luxusní. Majitel si nás hned přidává na What's Up a průběžně nám posílá fotky z probíhající rekonstrukce. 



Co stojí a obnáší pronájem vlastního bytu v Anglii


Takže bydlíme. Konečně sami a nesmírně si to užíváme! Samostatné bydlení ale není zadarmo a přináší s sebou i spoustu povinností a dalších plateb.

Smlouva - Kromě základních věcí, jako je výše a doba nájmu, adresa, podmínky bydlení, atd. je dobré být připravený na prokazování následujících věcí: současná (předchozí) adresa včetně kontaktu na domácího, character referee - osoba z UK, která vám dá osobní doporučení, detaily o zaměstnání a výplatách včetně potvrzení od zaměstnavatele, kontakt na UK doktora, kontakt na rodiče nebo jinou osobu, na kterou se obrátit v případě nehody, dva doklady (pas, britský řidičák, výplatnice, rodný list, výpis z účtu). Velké agentury chtějí navíc ručitele, čemuž my jsme se naštěstí vyhnuli.

Deposit - Agentury vyžadují při podepsání smlouvy kauci, kterou vám po ukončení vašeho bydlení vrátí (pokud je vše v pořádku). Většina velkých agentur chce nekřesťanskou částku tří nájmů naráz, zároveň tak tedy musíte vypláznout čtyři nájmy, což je u jednopokojového bytu často kolem tří tisíc liber! Naší agentuře naštěstí stačilo "jen" 790 liber plus první nájem. Další obrovské plus!

Poplatek agentuře - Bohužel, agentury svou práci nedělají zadarmo - většinou si řeknou o agency fee v hodnotě třicet až čtyřicet procent měsíčního nájmu plus daň.

Nájem - Největší částka, která vám půjde každý měsíc z účtu, některé agentury chtějí tříměsíční platby. Nám tedy měsíčně odchází z účtu 495 liber, což je na naše bydlení opravdu paráda.

Council tax - Daň za bydlení, kterou musíte každý měsíc zaplatit městu za to, že v něm můžete žít. Z těchto daní potom radnice platí následující služby: vzdělání, policii a hasiče, knihovny, údržbu silnic a svoz odpadu. Výška daně se odvíjí od velikosti a hodnoty vašeho bytu, my spadáme do nejnižší "A" kategorie a měsíčně tak městu posíláme 114 liber. Dopis s rozpisem plateb a instrukcemi vám dojde do schránky brzy po nastěhování, nebojte :-).

Voda - Doklad na zaplacení vody nám přišel hned v závěsu za dopisem z radnice. Vodu jsme platili jednorázově, a to v částce 157 liber za 9 měsíců (73 liber za dodávku vody a 84 liber za servis odpadů).

Elektrika - Placení elektriky v UK pro mě bylo velkým překvapením. Většinou se totiž dobíjí pomocí speciálního nabíjecího klíče přímo v automatu před domem. My tak máme dole v naší bytovce místnost, kde má každý byt svůj měřící automat, který si obyvatelé sami dobíjí. Kolik elektriky spotřebujete, tolik musíte dobít. A tak se nám často stává, že nám uprostřed vaření nebo praní dojde voda :-). Měsíčně platíme cca 40 liber (léto) a v zimě kolem 70 liber (kvůli elektrickému topení).

Nábytek a výbava - Náš byt byl nezařízený - pouze s kuchyňskou linkou a zabudovanými skříněmi, takže jsme si museli nakoupit i všechen nábytek a zařízení od toaleťáků přes nádobí až po peřiny a povlečení. To už záleží na každém, kolik do čeho investuje. Byty jdou sehnat i zařízené, většinou ale nejsou o tolik levnější a nábytek je v hrozném stavu.

Ceny jednotlivých položek uvádím jen orientačně. Samozřejmě se liší lokaci od lokace a město od města - v Londýně za tyto peníze moc nepořídíte, zatímco třeba v Cardiffu si za ně snadno najdete ještě lepší bydlení. Hlavně to nepřepočítávejte na české koruny - ty tady totiž nevydělávate :-). 

zařizujeme...

Jak bychom srhnuli naše doporučení


- nechte si na hledání bytu dostatek času (minimálně dva měsíce aktivního hledání a prohlídek)
- ujasněte si priority (pro nás to byla dostupná vzdálenost do centra, topení, neprofukující okna, trouba, pračka a samozřejmě cena)
- dívejte se na nabídku zařízených i nezařízených bytů, nebývá to takový rozdíl a starý nábytek je často téměř nepoužitelný
- vyhněte se velkým agenturám!, hledejte mezi těmi menšími nebo na osobní doporučení
- než vezmete byt, projděte se pár ulic okolo, ať víte, kde budete žít
- buďte rychlí, pokud se vám byt líbí a jste rozhodnutí ho vzít, na nic nečekejte a okamžitě volejte
- neplaťte nic bez podepsané smlouvy a přesně vyjednaných podmínek v ní obsažených, hlavně nic neplaťte přes telefon nebo narychlo přes internet jen, aby vám to někdo nevyfoukl
- zjistěte si všechny další poplatky (agency fee, zda je zahrnutá voda, elektrika a council tax)
- zeptejte se kolik je vratná kauce a kolik budete muset při podepsání smlouvy naráz zaplatit
- pokud je v bytě něco ve špatném stavu nebo nefunguje, vyjednejte si předem opravu
- stůjte si za svým, nenechte se od agentů zastrašit a vyjednejte si podmínky, které vám vyhovují
- nenechte se pod tlakem natlačit do velkých kompromisů a neslevujte ze svých priorit
- obrňte se pevnými nervy a těšte se na svůj vysněný byteček :-)

Napište nám vaše zkušenosti s vlastním bydlením ve Velké Británii nebo jinde v zahraničí!


Líbil se vám tento článek? Tak ho nezapomeňte sdílet!


Přečtěte si, jaké byly naše úplné začátky v UK:




7 komentářů:

  1. Tak tento proces prave postupujem v Exeteru,po 3 mesicich sdileni s neprijemnym majitelem nam bylo oznameno,ze prodava dum,takze mame necele dva mesice a je to boj,snad nam zitra byt dopadne,jinak budem muset jit do neceho ne moc vysneneho za takove penize :/

    OdpovědětVymazat
  2. Tak my jsme zacinali v Bradfordu, prvni studio za 280 mesicne. Pak do Leedsu byt v panelaku 375 liber, pekny a moderni, ale sousedi council... Nakonec po trech letech jsme si koupili vlastni, nechtela jsem jit do domu a platit nekomu 600 najem... Doporucuji koupit vlastni!

    OdpovědětVymazat
  3. Nám sa podarilo tiež zohnať byt len náhodou, priateľ išiel na obhliadku a páčilo sa mu tak druhy den volal a o tyzden sme sa sťahovali zo share House, ja som ten byt ani nevidela predtým.. Nebol čas :) už boli ďalší traja záujemci. Sme tu tri roky a za super nízký najom na Londýn, Two bedroom za 780 libier za jednu izbu v Londyne sme platili 550 takže paráda..do budúcna chceme tiež niečo kúpiť ale asi mimo Londýn tie ceny sú tu extrémne prehnane asi skôr niekde na juhu

    OdpovědětVymazat
  4. U nas bylo shaneni bytu v Bristolu podobne.
    Hledali jsme vlastni bydleni, ale v te dobe jsme porad jeste bydleli v Londyne. Proto jsme nemohli na prohlidky behem pracovniho tydne, pac jsme pracovali v Londyne a cesta do Bristolu z Londyna zrovna kratka neni. Vsechno co se nam pres tyden libilo bylo vesmes do vikendu pryc. Byl to jeden obrovsky stres. Ale nakonec se podarilo. :-) Bydlime ted v Bedminsteru a Bristol se nam moc a moc libi. :-)
    Jinak tu IKEU v Bristolu na fotce nahore zname uz taky moc dobre. ;-)
    At se vam krasne bydli ve vlastnim byte. A snad se tu v Bristolu jednoho dne potkame. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. My bydlime v share house v Nottingham u anglickeho lanlorda je to jakoby panelovy baracek ale proste je to dum od councilu. My jsme spokojeni, ostatni dva kluci co tu bydli ani nevidame a kdyz ano tak jenom hello a to je vsechno. V Uk jsme uz skoro 2 roky a to co jsme meli zkusenosti z polaky uz chceme mit pokoj. Zatim nehledame byt, chteli jsme studio ale to skoro vyjde na ty same penize jako maly baracek. Zatim jsme spokojeni. :-)

    http://style-and-smile15.blogspot.co.uk

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj, super článek. Já teda neměl tak špatné zkušenosti s agenturami - vše jsem vyhledával (nebo dostával notifikace) přes Zoopla, zavolal, domluvil schůzku, prohlédl si dům, když se mi líbil, dal jsem nabídku (pokud se vám cena nezdá nebojte se dát jinou nabídku, je to tu bežné a často dosáhnete alespoň nějakého snížení ceny).
    Osobně bych přidal několik věcí: Pokud na to máte, dá se udělat i to, že vy si pronajmete celý dům (domeček) a pak pronajímáte volné pokoje (je to třeba dát jako podmínku do smlouvy, když to berete). Tak se často dostanete na velmi luxusní ceny, nebo dokonce bydlíte prakticky zadarmo (když se vám podařilo chytnout dobrou cenu v dobré lokalitě, kde jsou shary poměrně drahé). Samozřejmě nesete risk toho, že kdybyste někoho nesehnali, tak cvaknete celou částku, ale to se mi ještě nikdy nestalo.
    Pak jsi v poplatcích zapomněla na TV licence - jsou tady na to docela přísní.
    A nábytek se tu luxusně shání přes ebay nebo gumtree. Máme krásnej kvalitní nábytek, kterej stál ještě dokonce méně než papundeklové dřevotřísky z Ikea.

    OdpovědětVymazat
  7. Chelmsford - anglické realitní kanceláře mají zvláštní jednání. Bydlení u lanlorda je po dlouhé době také neúnosné a hledáme si pronájem svého bytu. Několik měsíců postupně odpovídám i volám na inzeráty RK, v době volna navštěvuji RK s nabídkou inzerce osobně - z jejich strany žádná odpověď a ani komunikace.

    OdpovědětVymazat