Krásy Dorsetu: Old Harry Rocks a Durdle Door


Návštěva je vždycky super záminka k výletu, a tak když za námi na jaře dorazil brácha s přítelkyní, neváhali jsme a vyrazili poznat zase další kousek Anglie. Nejlepším způsobem je tu pro nás rozhodně auto, protože ale nemáme vlastní, musíme vždycky zamířit do půjčovny. Jednodenní pronájem auta vyjde kolem 50 liber včetně pojištění, což se děleno čtyřma rovná hodně muziky za málo peněz. Cestování autem člověku nabízí kromě svobody obrovskou úsporu času a možnost za jeden den vidět spoustu míst, na které se autobusem prostě nedostanete. Rozhodně ne za jeden den. A tak se vždycky snažíme chytit příležitost za pačesy a čas od času vyrazit na malý road trip po Velké Británii. Bristol má k těmto průzkumům naprosto ideální polohu, kdy se dá do dvou hodin do všech směrů vymyslet nekonečně mnoho výletů. Kam jsme tedy vyrazili tentokrát?


Malebný Dorset a Jurské pobřeží plné fosílií


V hledáčku našeho zájmu už dlouho leželo pobřeží Dorsetu na jihozápadě Anglie. Zdejší krajina je typická zelenými zvlněnými kopcemi s křídovým podložím, které se na pobřeží lámou do moře v podobě vysokých sněhově bílých útesů. Charakteristické jsou také příkré vápencové hřebeny kontrastující s nízkými jílovými údolími. Největší atrakcí je potom Jurské pobřeží (angl. Jurassic Coast), které se táhne z Exmouthu až do Stundland Bay v celkové délce 154 kilometrů. Rozhodně to tedy není výlet na jeden den, a to nejen kvůli velkým vzdálenostem, ale hlavně díky obrovskému počtu zajímavostí, které rozhodně stojí za návštěvu. Jurské pobřeží je totiž takovou geologickou výpravou do druhohor, během které navštívíte pozůstatky období triasu, jury i křídy. Kromě unikátní krajiny, zajímavých expozic o dinosaurech a zkamanělého pralesa tu můžete při troše štěstí najít na břehu moře vyplavené fosilie z období druhohor. Krajina je tu opravdu tak sci-fi, že jsme párkrát měli pocit, že se mezi vápencovými útesy mihl ocas plesiosaura...

typická krajina Jurského pobřeží

Původní plán byl, že si projedeme za jeden den celou část pobřeží ze Stundlandu až do Weymouthu pěkně se všemi atrakcemi. To ale byla hodně naivní představa, na takový výlet by byly potřeba minimálně dva dny a my jsme nakonec byli rádi, že jsme si stihli užít tyto dvě zastávky. 


Bělostné útesy Old Harry Rocks


První z nich byla ve vesničce Studland, která je výchozím bodem k útesům Old Harry Rocks, které jsou nejvýchodnějším bodem Jurského pobřeží. Zátoka Studland Bay je lemovaná 6, 5 km dlouhou písečnou pláží, kde se to i květnu hemžilo davy lidí. Voda teda byla ještě pěkně ledová, takže se spíš jen slunili a posedávali na skládacích lehátkách, přece jen se ale našlo pár odvážlivců, kteří trénovali svou otužilost. Většina opustila břeh jen v bezpečí své plachetnice nebo kánoe. Na nás tu letos poprvé dýchla vůně léta prošpikovaná slaným mořským vzdouškem s vymetenou oblohou.





Z vesničky Studland vede šestikilometrová okružní trasa, která vás krásně provede podél příkrých útesů poloostrova Isle of Purbeck až k Handfast point. První půlhodinku jsme šli po zalesněných cestách ukrývajících výhledy na moře a pak už se před námi otevřelo nádherné zelené prostranství s pověstnými sněhově bílými útesy. Ty se začaly formovat už před 100 milióny let, v období křídy, kdy se tu nespočet drobných koster planktonu začal usazovat na dně tropického moře. V průběhu následujících asi 35 miliónů let se tu tak vytvořila tlustá vrstva bílého vápence pojmenovaného podle doby svého vzniku - křída. Dnes je toto místo dokonalým stanovištěm na piknik, procházku, čtení knihy nebo pozorování desítek lodí v rozlehlé zátoce.




Na samé špici rozeklaného pobřeží se z moře tyčí mocné útesy Old Harry. Jejich mohutnost nás opravdu zaskočila, zírali jsme na tyto obří skály jako puky a museli párkrát zamrkat, jestli náhodou nevidíme dvakrát. Old Harry byl samotný ďábel, který podle legendy spával na těchto skalách. Uvěřitelnější verze vysvětluje původ názvu podle starého piráta Harryho Paye, který vysoké skály využíval jako skrýš pašovaného zboží, kontrabandu. Majestátní skalní útvary byly vytvarovány pobřežní erozí, kdy do nich mořské vlny v průběhu staletí a tisíceletí vymlely tvary, průplavy a jeskyně jako do písku. Od čtrnáctého století stával na vrcholu těchto skal dokonce Studlandský hrad, dnes tu po něm ale nenajdeme ani stopu, moře a eroze si ho vzaly až do posledního kamene.





Vápencová brána Durdle door


Naší druhou zastávkou byla asi nejpopulárnější atrakce celého Dorsetu, vápencová brána Durdle Door. Toto místo je mezi Bristolany celkem profláknuté, na obrázku jsme ho viděli asi stokrát a tak jsme neměli žádné přehnané očekávání. Když jsme zaparkovali auto (samozřejmě za pěkně mastný poplatek) v obrovském přelidněném kempu, dokonce jsme si říkali, jestli to byl vůbec dobrý nápad sem jezdit. Stačilo ale udělat pár kroků ke zlomu kopce, nahlédnout přes jeho hranu a všechny pochyby byly fuč. Tak tohle bude zase zážitek!

byl to dobrý nápad sem jezdit...?
něco se tam vzadu rýsuje...
tak jo, stálo za to!

Prvním krásným výhledem, který se nám naskytne je dokonalá pláž Man O'War, která nabízí parádní koupačku na písečné pláži s malými oblázky a pozvolný vstup do moře. Na koupání je to podle nás mnohem lepší alternativa než druhá strana zátoky, kde máte sice úchvatný pohled na bránu Durdle door, ale ve slunečný den i stovky dalších spolukoupáčů k tomu. Celá tato oblast je v soukromém vlastnictví rodu Well-Blundellů, kterým v okolí Lulworthu patří 50 tisíc akrů půdy. Naštěstí si tyto přírodní krásy neskrblí pro sebe a nechávají je přístupné turistům.




Za pár minut už docházíme ke zlatému hřebu našeho výletu, vápencové bráně Durdle door, která je jedním z nejpopulárnějších koupacích spotů v jižní Anglii. Ta je kromě své nepopsatelné krásy unikátní také geologicky. Vrstvy jejího vápence totiž vystupují z moře téměř vertikálně, i když přirozeně by se samozřejmě měli ukládat horizontálně. Je jen jediná síla, která má takovou moc tuto zákonitost změnit - pohyb tektonických desek. Před 25 milióny let se totiž srazila Evropská tektonická deska s Africkou a tento tlak vyzdvihl horské pásmo současých Alp. Vlny z tohoto nárazu se šířily severně zemskou kůrou a poskládaly skály tak, jak můžeme vidět na Durdle Door, která stojí společně s Lulworth Cove v centru jednoho z těchto zlomů.





Co jsme nestihli:

Lulworth Cove, Stair Hole, Fossil Forest, Abbotsbury Swannery, Charmouth, Beer Caves, Undercilff, Golden Cap a Durlston Head. Na tahle místa se určitě zastavte, když vám vyjde čas. My se sem ještě určitě vrátíme... 


2 komentáře:

  1. To je nádhera...!!! Durdle Door jsem navštívila loňský podzim, když jsem byla v Anglii a byl to nádherný pohled také, svítilo sluníčko. Akorát to bylo bez těch květin, což je škoda. Ale tak snad příště :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My byli opravdu nadšení! Na kytičky si ještě zajeďte, zase to vypadá jinak :-)

      Vymazat